Přednášející

Dr. Charif Bahbouh, CSc.

Dr. Charif Bahbouh, CSc.

Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (obory čeština, arabština, ruština) a Lomonosovy univerzity v Moskvě. Přeložil několik známých děl české literatury do arabštiny (například Čapkova Bílá nemoc a Matka, České povídky a pohádky a j.), a naopak do češtiny některá díla literatury arabské. Je autorem a spoluautorem sedmdesáti titulů, které vyšly před rokem 1990 i po něm.

Od roku 1975 do roku 2004 vyučoval na Jazykové škole města Prahy, externě také přednášel na univerzitách v Praze a v Plzni. V roce 1990 založil orientální nakladatelství Dar Ibn Rushd, které od té doby vydává překladové tituly krásné literatury, slovníky, encyklopedie, učebnice orientálních jazyků a další publikace zaměřené na svět Orientu (dodnes vyšlo v nakladatelství 300 titulů). V roce 1997 prostudoval 200 arabských rukopisů a podílel se na zpřístupnění těchto vzácných rukopisů široké veřejnosti. Ve spolupráci s Národní knihovnou a Albertina Icom Praha a UNESCO vydal dvě brožury a CD Room Katalog arabských rukopisů v češtině i v angličtině.

Marek Čejka

Marek Čejka

Marek Čejka vystudoval právo a politologii. Mnohokrát navštívil Blízký východ a v letech 2001-2002 absolvoval stáž na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a v roce 2014 zkoumal americký judaismus a islám na Hartford Seminary v Connecticutu. V současnosti působí mj. na Mendelově univerzitě a ve Vojenském historickém ústavu a přednáší na několika dalších vysokých školách.

Je autorem řady článků a několika knih: Judaismus a politika v Izraeli (2002, 2009), Izrael a Palestina (2005), Encyklopedie blízkovýchodního terorismu (2007), Dějiny moderního Izraele (2011), Lidé svatých zemí (2012) a je spoluautorem knihy Rabíni naší doby (2010, s Romanem Kořanem, která vyšla též nakladatelství v Routledge). Provozuje také blog http://blizky-vychod.blogspot.com/.

Petr Felčer

Petr Felčer

Petr Felčer vystudoval mezikulturní komunikaci a arabistiku na FF UK. Absolvoval studijní pobyty na pařížském Institutu orientálních jazyků a civilizací (INALCO) a Kuvajtské univerzitě. Věnuje se překladu z francouzštiny a arabštiny, výuce jazyků a působí jako redaktor projektu Atlas současného světa (do r. 2019 Online encyklopedie migrace). V rámci arabistiky se věnuje zejména studiu levantských dialektů.

PhDr. Lukáš Goga, DiS.

PhDr. Lukáš Goga, DiS.

Vystudoval mezinárodní vztahy a diplomacii v Praze, posléze se věnoval blízkovýchodní problematice na FF Západočeské univerzity v Plzni, kde absolvoval obor Kulturní antropologie Předního východu. V minulých letech působil v Sýrii jako dopisovatel pro deník Právo a spolupracovník pro některá zahraniční média. Již delší dobu se pohybuje po zemích Blízkého východu, především v oblasti Mašriqu.

Mohamed Hassan

Mohamed Hassan

Původem z provincie Qualiobia severně od Káhiry, Mohamed Hassan vystudoval bohemistiku na Univerzitě Ain Šams a stále zde působí jako asistent češtiny. Současně absolvoval magisterské studium na Ústavu bohemistických studií FF UK. V současné době působí jako překladatel a tlumočník na Velvyslanectví Státu Kuvajt a je také lektorem spisovné a hovorové arabštiny.

Lumír Honzík

Lumír Honzík

Lumír Honzík od roku 2001 až 2016 pracoval jako ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň. V současné době je vedoucím Plzeňské pobočky Hvězdárny v Rokycanech a Plzni (HvRaP) a je zde zaměstnán jako odborný pracovník. Má na starosti výuku pro školy, mobilní planetárium, popularizační činnost, astronomické kroužky apod. Je také členem celorepublikového Výkonného výboru České astronomické společnosti (ČAS) a zároveň členem Západočeské pobočky ČAS.

Již řadu let je vyučujícím a zároveň odborným garantem předmětů Základy astronomie a Základy meteorologie a klimatologie na Univerzitě třetího věku (U3V) při Západočeské univerzitě v Plzni. Vyučuje na U3V v Plzni, Sokolově a v Klatovech a v minulých letech i v Tachově.

Ján Husár

Ján Husár

Ján Husár je slovenský válečný fotograf, dokumentární producent a koordinátor lékařských misii ve východní Africe. Spolupracoval s kanály History, CNN a Al Jazeera. V roce 2017 získal cenu čtenářů časopisu Lidé a Země a v roce 2019 cenu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v soutěži Czech Press Photo.

Nominován byl také na Novinářskou cenu Nadace Open Society (OSF), obdržel cenu Nejlepší mezinárodní film o novodobém otroctví 2017 (Unchosen Modern Slavery Award). Drží také nominace v Prix de la Photographie Paris (PX3), Slideluck Manilla, Tokyo International Photo Awards a Slovak Press Photo.

Petra Kešeláková

Petra Kešeláková

Petra Kešeláková je studentkou třetího ročníku oboru Arabistika / Dějiny a kultura islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během svého studia si našla zálibu, kterou je kultura a historie Egypta, ráda by se tomuto tématu věnovala v kontextu poezie v rámci své budoucí bakalářské práce. Kromě studia je členkou studentského spolku Madžlis a taktéž se angažuje v Arabském nedivadle. 

Jan Klik

Jan Klik

Absolvent oboru Blízkovýchodní studia na FF ZČU. V současnosti doktorand na katedře moderních dějin téže fakulty. Na Blízký východ jezdí soustavně od roku 2015. Arabský jazyk studoval na institutech v Libanonu, Egyptě, Ománu a na univerzitě v Súdánu. Strávil semestrální pobyt na univerzitě v Marrákeši.

Mgr. Veronika Kramáreková, PhD.

Mgr. Veronika Kramáreková, PhD.

Mgr. Veronika Kramáreková, Ph.D. (1987) pracuje v Integračním centru Praha jako interkulturní pracovnice pro arabskou komunitu. Předtím působila osm let jako vyučující na Katedře blízkovýchodních studií na Západočeské univerzitě v Plzni, kde absolvovala bakalářské i magisterské studium. Doktorát získala na Katedře antropologie ZČU v Plzni, kde obhájila disertační práci na téma “Spoločenský význam žuvania kátu v Jemene”.

Během svých studií podnikla řadu studijních i výzkumných cest do regionu Blízkého východu a Severní Afriky, především do Sýrie, Libanonu, Maroka a Jemenu.

Nora Noor

Nora Noor

Nora Noor je fotografka a feministická aktivistka marocko-francouzského původu. Věnuje se především otázce reprezentací žen ve veřejném prostoru. Působí v různých organizacích věnujících se práci se ženami arabského původu v Bruselu a v Paříži.

Doc. PhDr. František Ondráš, Ph.D.

Doc. PhDr. František Ondráš, Ph.D.

Literární vědec v oblasti arabské literatury a učitel arabštiny. Absolvoval studium orientalistiky - arabistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1990-1995 působil jako lektor češtiny v Káhiře. Nyní působí jako vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky na FF UK, kde vede kursy praktické arabštiny a egyptského dialektu. Zabývá se literární vědou, literární kritikou zaměřenou na moderní arabsky psanou prózu a věnuje se i překladatelství.

Je autorem řady publikací, mj. Moderní egyptská próza v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století, Egyptská hovorová arabština, Autobiografický narativní dokument v díle egyptského autora Sun´alláha Ibráhíma a Obraz starého Egypta v moderní egyptské próze.

PhDr. Bronislav Ostřanský, PhD.

PhDr. Bronislav Ostřanský, PhD.

Absolvoval studium arabistiky a dějin a kultury islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil rovněž jako lektor českého jazyka na univerzitě v Káhiře. V současné době je vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Akademie věd České republiky, kde se zabývá problematikou klasického islámu, súfismem a lidovou religiozitou a kulturou islámských zemí obecně.

Je autorem řady knih a článků, mj. Arabská oneirokritika ve středověku a v současnosti a Malá encyklopedie islámu a muslimské společnosti.

Adéla Provazníková

Adéla Provazníková

Mgr. Adéla Provazníková studovala arabistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci doktorského studia tamtéž se věnuje problematice překladu z evropských jazyků do arabštiny během arabského obrození, zejména v Egyptě. Na katedře Blízkého východu působí také jako lektorka arabského jazyka a organizuje představení skupiny Arabského nedivadla.

Zajímá se o moderní i současnou arabskou prózu, metody výuky arabského jazyka a specifika překladu z/do arabštiny. Absolvovala řadu studijních pobytů v zahraničí, v Tunisku, Egyptě, Ománu a Francii.

Jakub Szántó

Jakub Szántó

Do televizního zpravodajství nastoupil Jakub Szántó v roce 1999 na TV Nova. V roce 2006 přešel na Českou televizi, kde pokračuje ve své specializaci na Blízký východ. Je laureátem Novinářské ceny 2014 za zpravodajské pokrytí majdanské revoluce na Ukrajině a také nejprestižnější novinářské Peroutkovy ceny za rok 2017. Vystudoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Studia ukončil doktorátem z moderních dějin.

Za svou literární prvotinu Za oponou války, která popisuje jeho osobní zkušenosti z válek, převratů a revolucí, obdržel cenu Magnesia Litera 2019. Ve své druhé knize Z Izrastiny s láskou se ostřílený reportér vyznává z hluboké náklonnosti k Izraeli, Palestině a jejich obyvatelům, historii, kultuře a přírodě. S pomocí výrazných příběhů, barvitého popisu čtvrtstoletí orientálních zkušeností i líčení historického kontextu usiluje o nabourání leckdy schematického vnímání neklidného regionu. Nechybí jeho osobitý sarkastický a sebeironizující tón ani bohatá příloha snímků, které za léta života a práce v Orientu nashromáždil. foto (c) Petr Hladík

Karolína Švandová

Karolína Švandová

Karolína Švandová studuje čtvrtým rokem arabistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém studiu se zaměřuje na starší dějiny Blízkého východu, mimo výuku se angažuje ve studentských spolcích Madžlis a FFabula, působí v Arabském nedivadle a v posledním roce také spolupracuje se studentským časopisem Obscura, jehož redakcí je součástí.

Není zatím autorkou žádného díla a na katedře Blízkého východu zatím pracuje jen jako pomocná knihovnice, ale do budoucna s tím určitě plánuje něco udělat.

Nejbližší akce v programu


V programu zatím nejsou žádné akce.

Nezapomeňte ale také zkontrolovat Doprovodné akce.